„Přijďte se pobavit se do nově zrekonstruovaného prostoru Wine Baru restaurace Kogo ve Slovanském domě.“ Takto zní věta na stránkách řetězce restaurací Kogo. My se tedy pobavili :-)

Vyrazili jsme v šesti lidech na sobotní večeři. Bylo krásně i večer, takže jsme seděli na terase, víno bylo výborné, muži se bavili o „bussinesu“, my dámy o „nákupech“ a posléze všichni o všem. Bavili jsme se tak dobře, že na probírání objednaného jídla vlastně ani nezbyl čas.

Ten nastal až v sobotu ráno, kdy mi přítel Jirka svěřil, že nemohl usnout, jaký vztek s ním cloumal :-) Vyděšeně jsem se ptala, co se přihodilo, a on začal o včerejším Caesar salátu, který si vybral. Pravdou je, že večeře mého přítele měl být pokrm, jehož recept patří mezi 100 nejslavnějších na světě, zde jsem čekala od Kogo opravdu víc.

To, že se nejednalo o římský salát, bychom ještě odpustili, za dobrý salát s uspokojující obsluhou a poměrnou porcí bychom 310 Kč taktéž rádi zaplatili, ale celé vejce v Caesar salátu a bez pověstného dresingu, který dělá právě výjimečnou chuť, odpustit nelze. Taktéž mě překvapila porce salátu, která by mohla být maximálně jako příloha k jídlu. Nikoliv jako lehčí večeře.

Skoro bych opomenula jednu věc, která se stala hned v začátku večera. Jirka si chtěl dát salát s kozím sýrem, ale pan číšník se omluvil, že nic takového nemají a nedoporučoval by mu ani něco mimo jídelní lístek vymýšlet, protože a teď cituji: „Ta cholka na saláty je nová.“ A to opravdu asi byla…

Co se týkalo mého jídla, nemohu bohužel ani já pokrm doporučit. Můj mořský vlk byl docela dobrý. Možná málo ochucený, ale připouštím, že to může být subjektivní. Ovšem pocit z mé vodnaté bramborové kaše by mohl být subjektivní jen v případě, pokud by tam byla alespoň nějaká chuť brambor :-)

Je ostudné, že restaurace na tak krásném místě s tak dobrým marketingem a příjemným prostředím dopustí něco takového, že jídlo, které servíruje, si ani nezaslouží být uvedeno pod stávajícím názvem.

Po této zkušenosti jsme se s přáteli rozhodli, že budeme mít tzv. „gurmánské soboty“, kdy si vyrazíme vždy někam na večeři.

Komentáře